Prováděná vyšetření

Zátěžová elektrokardiografie na běhacím koberci

Metoda posuzující EKG změny při fyzické aktivitě.  Fyzická aktivita je v tomto případě prováděna tak, že pacient jde nebo běží po běhacím koberci ( pásu). Zátěž se zvyšuje díky postupnému zrychlování pojezdu koberce a postupným navyšováním sklonu koberce. Po celou dobu vyšetření je snímáno  EKG nalepenými elektrodami z povrchu těla a sestřičkou měřen krevní tlak. Takto prováděné zátěžové vyšetření nám  umožňuje posoudit celou řadu parametrů.  Nejčastější otázkou, na kterou má zátěžový test odpovědět, je přítomnost ischemický změn na EKG při zátěži.  Dozvíme se však také, jaká je vaše maximální tepová frekvence (pokud test bude skutečně maximální),  jak reaguje Váš krevní tlak na zátěž a zda se při zátěži neobjeví arytmie.  Test také objektivizuje fyzickou zátěž, kterou skutečně zvládnete, případně zjistí, z jakého důvodu není možné maximální zátěže dosáhnout. Test je vhodný zejména u pacientů, kteří nezvládnou šlapání na bicyklovém ergometru, ale jsou schopni chůze nebo klusu po běhacím koberci. Někteří sportovci mohou dávat tomuto testování přednost před bezpečnější bicyklovou ergometrií, protože  je pro ně zatížení během po koberci přirozenější.

Průběh vyšetření

Po převlečení do sportovního oblečení (pouze spodní díl) a sportovních bot Vás sestřička seznámí s průběhem vyšetření.  Vysvětlí Vám, jak můžete sami rychle běhací koberec zastavit nebo jak rychle můžete z běhacího koberce vystoupit, pokud byste měli potíže nebo byste se dostali za hranice možností běhu či chůze po koberci.  Z bezpečnostních důvodů Vám sestřička nasadí pás, který zabrání pádu v případě zakopnutí.  Následně Vám sestřička nalepí EKG elektrody na hrudník a záda tak, aby bylo možno získat kvalitní 12 svodové EKG. Na pravou paži Vám připevní manžetu tonometru k měření krevního tlaku a změří první hodnotu krevního tlaku v klidu před zátěží. Následně spustí malou rychlostí běhací koberec a vyzkoušíte si nejdříve chůzi , a pak postupně přejdete v klus a následně v běh.  

Možné nepříjemnosti v souvislosti s vyšetřením

Jedná se o zátěžové vyšetření  často prováděné zejména u pacientů s předpokládaným postižením věnčitých tepen. Proto nejčastější nepříjemností je vyvolání bolesti na hrudi ( stenokardie ) pro nedostatečné prokrvení srdečního svalu při zátěži. Po ukončení zátěže tato nepříjemnost sama odeznívá, nebo odezní po aplikaci nitroglycerinu.   Vzácnou, ale možnou komplikací je vyvolání infarktu myokardu. Na tuto vzácnou komplikaci jsme  samozřejmě připraveni a správné postupy  v této situaci máme dobře nacvičené.  Vyšetření také může vyvolat poruchu srdečního rytmu, která však bývá jen zřídka závažná.  Pokud by však nastala závažná porucha rytmu s poruchou vědomí, je náš tým připraven poskytnou Vám odbornou pomoc. Celý náš tým je pravidelně školen v kardiopulmonální resuscitaci. Další možnou, ale velmi vzácnou komplikací je vyvolání cévní mozkové příhody.  V porovnání s bicyklovou ergometrií  je při zátěži na běhacím koberci výrazně větší riziko pádu  s následným poraněním.  Jen malou nepříjemností může být podráždění kůže přilepenými elektrodami. Protože je během celého vyšetření také monitorován krevní tlak, může být mírně nepříjemné nafukování pažní manžety tlakoměru.

Příprava

S lékařem, který Vás k vyšetření odesílá,  se domluvte, zda máte před vyšetřením vysadit některé léky.  Většinou to však není potřeba. Na užívané léky se Vás budeme ptát, proto je třeba, abyste názvy užívaných léků a také dávky  znali, popřípadě měli soupis léků s sebou.  V rámci bezpečnosti  je dobré provádět vyšetření  s odstupem alespoň 2-4 hodin po posledním jídle.  Tekutiny neomezujte. K vyšetření  si s sebou vezměte sportovní  boty a kalhoty či trenýrky.  Horní polovina těla zůstává svlečena  (ženy mají při vyšetření podprsenku).  Je dobré mít s sebou ručník, protože po zátěži se můžete osprchovat či alespoň otřít.  Vlastní zátěž na běhacím koberci trvá  10-12 minut, ale celkem počítejte, že v naší ambulanci  strávíte  45-60 minut.